5. Důstojnost


dustojnost3Jan Hus: Skutečně téměř celý svět se zde mýlí, když si váží více toho, kdo je bohatý, než toho, kdo je pokorný a chudý. Bůh tak nejedná, on nedělá rozdílu mezi lidmi, že by si více vážil toho, kdo má bohatství, postavení, nebo tělesnou krásu, než toho, kdo je chudý, nemá významné společenské postavení a je chudě oblečený.

Rozhodneme-li se jít svou cestou, vždycky nás čekají nějaké překážky. Lidé nám hází klacky pod nohy a my pak máme někdy chuť všeho nechat, všechno vzdát a hodit flintu do žita. Není snadné ustát posměšky, urážky, pomluvy a nepřátelství. Pokud však známe svou hodnotu, víme, že jsme milováni a přijímáni bez ohledu na to, jak jsme úspěšní nebo bohatí, krásní, vlivní a mocní, vzdělaní či schopní. Zkrátka víš, kým jsi, a víš, že na tvém postavení nic nezmění ani neúspěch ani pohrdání, a dokonce ani tvé vlastní omyly a selhání. Pokud znáš vlastní hodnotu, pokud si vážíš sám sebe, neboli znáš svou důstojnost, pak si nepotřebuješ nic dokazovat, ani nejsi závislý na uznání od okolí. Důstojnost není povýšenost; je to vědomí vlastní identity – víš, kdo jsi. Jan Hus byl velmi oblíbeným kazatelem, byl skutečným miláčkem lidí. Důvodem jeho oblíbenosti a úspěchu bylo, že miloval lidi a vracel jim ztracenou hodnotu a důstojnost. Říkal lidem, že jsou důležití, že na nich Bohu záleží a že jsou pro něj vzácnější než celý svět. Více…